KRAUSBERRY

Petr Kletecka dne 02.05.2017

„Není nějak nebezpečný?“ (profesor Proton)
„Kdepak. Je to génius.“ (Leonard)
Teorie velkého třesku, epizoda Experimenty s Protonem

 

ZE ŘETĚZU PUŠTĚNÝ DIVOKÝ DÉMON

Když v roce 1984 Petar Introvič vykopl z Bluesberry Martina Krause a s ním skoro celý zbytek kapely, nikdo nejspíš netušil, že to bylo to nejlepší, co se Martinovi mohlo přihodit…

„U Intráka jsem neměl prostor, vlastně jen asi čtyři písničky… Měl jsem tehdy písniček na celý program a chuť ty své šaškárny předvádět. Takže jsem vlastně šťastný, že mě vyhodil, možná bych mu za to měl ještě něco koupit… Jinak bych se sám neodhodlal, zase tolik odvahy jsem neměl, abych si postavil kapelu a myslel si, že ji bude někdo poslouchat,“ říká Martin Kraus v rozhovoru pro Deník. Ve stejném rozhovoru mimo jiné glosuje výběr skladeb pro bilanční dvojí CD. Album chronologicky představující všechny zásadní písně vyšlo 15. května 2015, tedy přesně v den Martinových šedesátých narozenin. Zpěvák, který před šesti lety překonal vážnou nemoc, je zpátky a jeho pódiové třeštění podpořené zábavnými texty a přímočarou muzikou na obou březích blues a rocku objevují další a další generace fanoušků.

Pokud se Vám přírodní úkaz jménem Martin Kraus až dosud vyhýbal, pojďme si Martina a jeho kapelu v několika větách představit.

„Enfant terrible českého blues, „zpívající bubeník“ Martin Kraus si svoji první opravdovou zkušenost s hraním v kapele odbyl v hanspaulské legendě Bluesberry. Jeho křičené „hitíky“ „Párek v těstíčku“, „Rekreace s ROH“ nebo „Nové wawky“ se staly vděčným zpestřením všech koncertů kapely. Kraus při interpretaci písniček připomínal spíše ze řetězu puštěného divokého démona.“ (Internetová encyklopedie rocku Bigbít)

Jak bylo zmíněno, v roce 1984 Martin Kraus nedobrovolně odchází z kapely Bluesberry a tak trochu na truc zakládá Krausberry. „Byla to v podstatě truc-parta, vždyť nás Introvič vyhodil celou kapelu.“. Název kapely vymyslel Zdeněk Vřešťál. „Bylo to v hospodě Na faře na Hanspaulce po možná šesti pivech,“ říká Martin v rozhovoru pro portál Supraphonu při příležitosti vydání kompilačního alba. Jiné názvy ve hře nebyly? „Padlo několik názvů, ale tenhle byl jasně nejlepší. Tak nám zůstal. Už proto, že jsme velmi zvědavě až vyzývavě očekávali reakci Petara Introviče. Doslova jsme se těšili, co bude, co on na to….Naštval se a nějakou dobu s námi nemluvil. Namíchli jsme ho. Ale dneska už spolu zase zajdeme na pivo. Zrovna včera jsme byli v hospodě a poplácávali jsme se, jaký jsme kámoši a ukazovali si svoje rentgenové snímky.“ 

O dva roky později se Krausberry objevují na havlíčkobrodském „Ostrově“ v soutěžní přehlídce kapel Rocková Vysočina. Po profesionalizaci na jaře 1987 Krausberry nahrávají u Pantonu svoje první „épéčko“. Skladby „vycházejí z moderního bělošského blues s prvky tvrdého rocku s dominujícím shoutingem Martina Krause. Důležitou složkou jejich tvorby jsou humorné a ironické texty.“ (Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby).

Asi málo se ví, že snad jediný regulérní videoklip k písničkám kapely natočil Jan Hřebejk, konkrétně ke skladbě Na větvi. „Na natáčení s Hřebejkem a kameramanem Janem Malířem si živě vzpomínám. Dostali jsme asi pět tisíc korun na atrakce, takže jsme se vozili na ruském kole, blbli na skluzavkách. No, byla to sranda,“ říká Martin v jednom z rozhovorů. Díky velkorysosti vydavatele stejnojmenného CD, který usoudil, že v polovině devadesátých let nastal boom hanspaulských kapel, tak může vidět navěky „sám sebe jak v kině“. 🙂

Koncertní projev kapely stojí na rtuťovitém Krausovi, jemuž se pro jeho neustálý pohyb na pódiu říká „český Mick Jagger“. „Jeho skvělý, v minulosti mnoha hospodami testovaný, vyřvaný vokál skvěle doplňuje svojí „pološílenou“ mimikou obličeje a pódiovou gymnastikou přesně jako frontman „stounů“ (Encyklopedie Bigbítu).

POSELSTVÍ ŠTĚSTÍ VE VLAKU NA KOLÍN

Krausberry mají na kontě šest studiových alb. První elpíčko natáčejí v roce sametové revoluce. Album nazvané jednoduše „Krausberry“ obsahuje zásadní hity jako Ohníčky nebo Náš dům. Kapela stačí o dva roky později ještě nahrát CD „#### stačí drahoušku“ a poté si dává pětiletou pauzu. Po obnovení kapely Krausberry nahrávají „Na větvi“ (1996), „Šiksa a gádžo“ (1998), „Na hrad!“ (2002) a „Nálada“ (2007). Před třemi lety, v květnu 2014 je diskografie kapely doplněna o záznam živého vystoupení. Počin „Živě v Malostranské besedě“ nám na dvou discích servíruje celkem čtyřiadvacet skladeb, z nichž většinu důkladně prověřil čas a jsou skutečnými hity – Starý časy, Na hrad, Horoskop, Do nebe, Emil.

Na podzim loňského roku kapela po mnoha letech Martin Kraus s KRAUSBERRY přijíždí do Havlíčkova Brodu, aby v rámci doprovodného koncertu Podzimního knižního veletrhu, akce s názvem ROCK FOR BOOK předvedl v jak dobré formě se stále nachází. (Všechny použité fotky jsou z tohoto koncertu, autorem je Stanislav Peluch). Od tohoto vystoupení, které si můžeme připomenout v desetiminutovém sestřihu, už byl jen krůček k myšlence představit kapelu a její Poselství štěstí také na letním festivalu v Dobrohostově.

Nemohu si odpustit jednu (z mého pohledu) profesionální zajímavost… V kapele řadu let působil a občas (má-li čas) i působí jako jeden z kytaristů Václav Svojtka, v současnosti majitel jednoho z největších knižních nakladatelství v České republice SVOJTKA & Co. Před časem jsem narazil na rozhovor v internetové verzi časopisu MUZIKUS, kde Václav Svojtka prolínání svých podnikatelských aktivit a muziky poměrně zajímavě popisuje.

„Někdo chce bejt s tebou
a někdo od tebe,
ale na každej pád
všichni chcem do nebe.“
Do nebe

V jakém složení můžeme kapelu v Dobrohostově očekávat?

Martin KRAUS – zpěv

Mário CÍSAŘ – kytara

Růžena CHROŇÁK – kytara

Václav SVOJTKA – kytara

Jiří KREDBA – baskytara

Štěpán SMETÁČEK – bicí

A jak dlouho budou Krausberry hrát? V Dobrohostově možná celé dvě hodiny, jinak až do smrti. „Jestli mi nebude blbě, tak jo. A jestli mi dědci vydrží,“ říká Martin v rozhovoru pro Novinky.cz v odpovědi na lehce nekorektní otázku „Micku Jaggerovi teď bude 72, zpívá a ještě při tom tancuje, budete taky hrát do smrti?“. Mário, Jirko, vydržte!! 🙂

Festival si až na posledních pár let stejně jako u piva vystačil s kapelami „okolo komína“. Už to neplatí. Je čas všechno všem dát, co budou chtít. Martin na hrad! A jestli si ho (v sobotu 19. srpna) zvolíte, stanou se velký věci!!

ROZHOVOR S MARTINEM KRAUSEM

V jednom z rozhovorů Martin říká: „Rád šaškuju před lidmi, ale nemám rád jiné formy propagace. Jsou jiní umělci, kteří to mají rádi, které to baví. Někteří žádné velké umění ani žádnou muziku nedělají, ale jsou jich plné noviny, protože to mají ošéfované z téhle strany. Od těch se chci distancovat.“ Vzdor tomu Martin rozhovor pro festivalový web docela ochotně poskytl, čehož si cením. Tady je!


Martine, jmenoval se některý tvůj soused v domě Šíma? A chtěl bys být prezidentem země? Poslyš, zrovna je to aktuální výzva. Ptám se, jak hodně jsou tvoje často epické texty založeny na skutečných událostech…

Jmenoval se Šimčík a říkalo se mu Šíma. Furt se kamarádil s mojí ženou. Ukázalo se ale nakonec, že byly kamarádky a bavily se o vaření a chlapech. To už jsem ale měl písničku „V našem domě“, kde vystupuje Šíma jako svůdník mojí ženy, dávno hotovou a už jsme jí pár let hráli… Prezidentem bych být nechtěl a chasníci, co se tu starají o politickou situaci, se mi nelíbí. To mám v kapele příjemnější lidi. Moje texty jsou většinou založeny na skutečné události, ale podle potřeby si je přibarvuji.

Jakou písničku hraješ na koncertech nejradši? A mění se to v běhu času? Myslíš, že ještě někdy složíš věc, která překoná třeba Starý časy? A je to pro tebe vůbec důležité?

Nevím, kterou hraji nejraději, ale ty, co mě omrzí, hrát přestanu. Během času se to mění. Čím jsem starší, tím mě víc baví cajdáky. Co ještě složím a jestli vůbec něco, netuším a neřeším.

Zatím posledním počinem kapely je dvojalbum s nejlepšími nahrávkami z let 1987 až 2007, které jsi sám pečlivě vybral. Jak to vypadá s natočením nového CD? Skladby na ně už evidentně máte…

Až to přijde, tak se to stane. Nevím.

Jsi založením showman. A v jednom z rozhovorů jsi uvedl „Ve studiu většinou není taková zábava jako na koncertě“. Je těžké dostat ve studiu do skladeb ten ajfr, tak typický pro tvé koncerty? Máš na to nějaký recept?

Studio je práce a koncert je zábava. Ajfr se ve sterilním prostředí studia hledá těžko. Možná kořalka nebo pivo může trochu pomoci. Někteří muzikanti ale naopak toto prostředí tvorby a hledání správných zvuků a efektů milují. A to samozřejmě i v mé partě.

Prakticky neposlouchám rozhlas, nemám přehled. Hrají vás některá rádia nebo spoléháte jen na koncerty?

Prakticky taky neposlouchám rozhlas, takže nevím.

Jaké to je v Beatové síni slávy? S kým si tam nejvíc rozumíš?

Nevím, kdo tam všechno bydlí. Neřeším to, ale abych nemachroval, bylo mi to milé.

Podle vlastních slov nejsi velkým sběratelem peněz. To je inspirativní – možná by byl svět lepším místem k životu, kdyby ubylo velkých sběratelů. Uživí tě koncerty?

Teď co nemusím už řešit děti a potřebuji jen na pivo a benzín, tak jo.

Chodíš ještě někdy do hospody Na faře na Hanspaulce?

Už jsem tam nebyl dlouho. Naposled asi před třemi lety s chotí procházkou.

Nelze přehlédnout podíl Zdeňka Vřešťála na hitech ve stálém repertoáru: Vlakem na Kolín, Můstek, Ohníčky…

Ohníčky již v našem stálém repertoáru nejsou dlouho. Nicméně „Kolín“ mě baví furt i po tolika letech. Asi se mu fakt povedl.

V jednom z rozhovorů říkáš: „Když se náhodou s Blue Effectem Radima Hladíka sejdeme někde na festivalu, ptám se ho, jestli je Hrob takzvaně volný. A když je, tak jej hned do programu zařadíme.“ Hrob už je volný napořád. Jak na Radima vzpomínáš?

Bylo to naopak. Radim se mě ptával, jestli je Hrob volnej? Teď to zní až morbidně, ale mívali jsme z toho srandu. Byl to hodnej chlap a skvělej muzikant.

Pobavila mě tvoje charakteristika bubeníka Štěpána Smetáčka („Coby potomek slavných předků, v jejichž rodinách se píšou noty dřív, než se mluví, tvoří nejsložitější kompozice. Nutí nás do nich, což je pak strašná práce se je naučit, zvlášť když jsme staří, líní a zvyklí psát čtyřakordové věci.“). Jak týpek „odmalička obklopený vážnou a jazzovou hudbou“ najde cestu právě do Krausberry? Je velkou termínovou komplikací jeho paralelní angažmá v kapele Wanastovi Wjecy a v dalších projektech?

Líbilo se mi jak hraje  a tak jsem mu před mnoha lety zavolal, že s ním chci hrát, a že jsem strašně ješitnej a jestli to nevezme, že se šíleně naseru. S Wanastovkama to občas v létě koliduje. Máme ale domluvenou alternaci, krásnou a milou Páju Táboříkovu, takže se většinou těšíme na koncert Wanastovek.

V Havlíčkově Brodě jsi odehrál s kapelou Krausberry několik koncertů. Zřejmě první v roce 1986 na soutěžní přehlídce Rocková Vysočina a zatím bezpečně poslední na akci ROCK FOR BOOK vloni na podzim. Máš na Brod nějakou speciální vzpomínku?

Mám vzpomínku jak na první tak i na poslední hraní v Havlbrodě. Obě jsou speciální a ani jedna se nedá publikovat.

Martine, děkuji moc za rozhovor!

DOVĚTEK ANEB RADA PRO VŠECHNY ZAČÍNAJÍCI KAPELNÍKY

Tak! A když už jsem měl napsanou celou vizitku kapely a odeslány otázky pro rozhovor, náhodou objevuji článek ze serveru MUSICSTORE.  Článek (vlastně rozhovor) je starý 16 let, ale současně i zdaleka nejzajímavější ze všech rozhovorů s Martinem, které jsem v rámci přípravy přečetl. Chcete-li zakládat kapelu, tady je základní poučka:

„Vzal jsem muzikanty, který jsem měl rád a neobracel jsem se na ty, co jsem rád neměl.“

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s.
Ladislav KŘESŤAN – okrasné rostliny
SINKA reklama spol. s r.o.DVOŘÁK - svahové sekačky
Soukromá farma MIKSA
HBH odpady s.r.o.COOP družstvo
Pavel ROSECKÝ – KLEMPÍŘSTVÍ
STOCK Plzeň – Božkov s.r.o.Amundsen vodkaHOTEL SLUNCE HB s.r.o.AmylonMiloslav KONFRŠT – AUTODOPRAVAJan NOVOTNÝ - Opravy elektromotorůMiroslav KRUPAUER – TRUHLÁŘSTVÍENVIREX HOLDING, a.s.
Pavel KRPÁLEK – AUTOŠKOLA Štoky
Havlíčkobrodský deníkRÁDIO BEATKulturní magazín ZoomČeský rozhlas RegionRENGLRadio dechovkaRegion VysočinaTelevize HBinNová vesta VysočinouWebový portál města Chotěboř