Jsme plnoletí!

Jsme plnoletí aneb malé ohlédnutí za osmnácti ročníky festivalu STOCK Dobrohostov

„Zajímavé! Pár lidí v komentářích psalo, že můj přednes je robotický.
Možná, že to nebyl kompliment.“ (Sheldon)

 Teorie velkého třesku, epizoda Vytěsnění monstra

 

Před pár týdny skončil osmnáctý ročník festivalu STOCK DOBROHOSTOV. Kromě podstatně větší Rockové Lipnice, která letos oslavila dvacetiny, zřejmě není v regionu jiný festival s tak dlouhou, nepřerušenou historií. Možná by si  malý letní festival v roce, který odděluje bezstarostné mládí od úřední dospělosti, zasloužil malou reflexi. Pojďme na to.

Vím prakticky jistě, že v roce 1996 nikdo z nás pořadatelů netušil, že se v Knyku zakládá tradice hudebního festivalu. Vždyť na popud Petra Milichovského, který rok předtím odešel z kapely E.M.I.L. a založil FORTUNU, pouze tyto dvě kapely uspořádaly hudební odpoledne. Upeklo se prase a pár sudů piva se prolilo hrdly několika desítek pozvaných hostů spřátelených kapel. Takto že vypadá regulérní festival? Určitě ne.

Teprve druhý ročník se čtyřmi pozvanými kapelami naznačuje zárodky malého letního festivalu. Stejně jako název KNYKSTOCK, inspirovaný legendárním WOODSTOCKEM (autorství je připisováno Jaroslavu Bořilovi – Boříkovi, proč troškařit ;-)). Ještě se nevybírá vstupné a akce končí slušným prodělkem. Sladké, bezstarostné začátky. Začalo být jasné, že budou muset být založeny zdravé ekonomické základy festivalu, jinak akce nepřežije konec století…

Ta doba ale byla skvělá, nejen proto, že jsme byli relativně mladí. Tanečním kapelám (jak se samy nazývaly – rozuměj: kapely, které hrají k tanci obvykle na plesech a tanečních zábavách), které si normálně konkurují a nemají žádný rozumný důvod ke společnému vystupování, tu najednou byl dán prostor pro hudební setkávání. Festival sbližuje a vytváří přátelství mezi muzikanty z různých kapel. Tím byl a dodnes v jistém ohledu je tento festival specifický. Podívám-li se do dlouhého seznamu, je vedle zakládajících kapel řeč o skupinách jako TANDEM, EXPRES, MELODIE, IMPULS, VARIACE, AMIX, IRIS BAND, VYSOČINA, GARDE, STYL či TRIK.

Na přelomu tisíciletí (v roce 2000) se stěhujeme na letní parket v Dobrohostově. Změna prostředí festivalu pomohla a chybějící slůvko „KNYK“ v názvu festivalu snadno oželíme. Knyk měl svůj jistý půvab, ale upřímně – možnosti, které poskytuje areál letního parketu v Dobrohostově byly už tehdy nesrovnatelné. Tím spíše dnes, když místní hasiči na zázemí areálu významně zapracovali a (pod kuratelou Oldy Říhy, ale na své náklady) vybudovali majestátní pódium. Nemluvě o přírodní kráse letního parketu v Dobrohostově, který si nelze nezamilovat.

Změna názvu otevírá prostor pro malou, neplánovanou, ale přirozenou spolupráci Davida (STOCK DOBROHOSTOV) a Goliáše (STOCK PLZEŇ-BOŽKOV).

První rok v novém prostředí byl mezníkem pokud jde o dramaturgii. Z dnešního pohledu se to zdá neuvěřitelné, ale v tomto ročníku hudební produkci (naposledy) obstarávají pouze čtyři taneční kapely. Každá vystoupí dvakrát v rozpětí několika hodin. Dovedete si představit, jak se někteří hudebníci mezi produkcemi dokázali ve výčepu upravit? Já bohužel ano.  😉 Od příštího ročníku festival přechází na klasickou dramaturgii. V programu vystupuje sedm či osm kapel a od roku 2005 se začínají významněji prosazovat rockové party. Průkopníky žánru jsou v jubilejním desátém ročníku FARAON z Chotěboře a herálecký AZRAEL.

Regionálním kapelám zůstává festival věrný celou dobu. Občasné vystoupení kapel, které nepůsobí na Vysočině, je výjimkou z pravidla, stejně jako dvojí vystoupení Karla Kahovce s kapelou GEORGE & BEATOVENS v roce 2009 a 2011. Festival bez hvězd, svébytná akce, sen všech malých pořadatelů – chodí se na akci jako takovou, chodí se „na štok“.

Rok 2009 je ve znamení zásadní změny. Přibývá další festivalový den! Velkým dechovým hudbám dával festival prostor již v předchozích letech (například LESANKA v programu festivalu STOCK 2003 či SKLENAŘINKA v roce 2005), ale samostatný nedělní program poskytuje zcela jiný hudební zážitek, než střípek lidovky v sobotní žánrové mozaice. Festival dechových hudeb je dárkem pořadatelů pro tuto hudební minoritu. Kvůli vysokým nákladům na program se festival dechových hudeb ani za pět let pořádání nedostává z červených čísel. Nepochybně si ale našel své stálé příznivce a jeho pořádání pořadatelský tým baví a těší. Dokud tady budu, nechci poznat nudu, Ó Madonna, aleluja…

Za osmnáct let se na malém letním festivalu vystřídalo 58 hudebních skupin, pouze zakladatelské kapely E.M.I.L. a FORTUNA nevynechávají jediný ročník. Zatím.

Připomínáme-li program a kapely, nelze opomenout zvukaře. Žádný z nich neměl na růžích ustláno – co muzikant, to  nejméně dva kvalifikované názory na zvuk. V sedmičlenném organizačním týmu je muzikantů – sedm. Možná proto se za osmnáct let za mix pultem vystřídalo celkem pět zvukařů. Nejdéle to s námi táhnul Mirek Kriml z Neratovic. On jediný pamatuje obě nestejně dlouhá období – léta 1996 až 1999 v Knyku a pak první léta v Dobrohostově. Několik ročníků (včetně památné roční epizody v KD Lípa) zvučil Petr Stejskal – STEP ze Ždáru nad Sázavou. Od letošního ročníku spolupracujeme s Přemkem Koukalem, spolupráce byla komfortní.

Střízlivě vzato, měli jsme kliku na počasí. Až na jeden z ročníků v devadesátých letech, kdy byl festival v Knyku utopen v dešti a až na rok 2008, kdy jsme program stěhovali do KD v Lípě, se nám fakticky vyhýbaly situace, které občas potrápí venkovní akce (průtrže mračen, zborcená pódia, zničené aparatury, vyplavená stanová městečka, frustrovaní pořadatelé). Mám jen omezenou zkušenost, přesto cítím celé léto se všemi pořadateli open air akcí – počasí je neúprosné a na rozdíl od všeho ostatního: nedá se objednat.

Co by byl festival bez publika? Procházelo změnami stejně jako členové produkčního týmu a společnost v posledních dvaceti letech. Podle výsledků ankety uspořádané v roce 2011 je průměrný věk návštěvníka festivalu 30,8 let. Když jsme začali pořádat festival, bylo dnešnímu průměrnému návštěvníkovi necelých třináct, chodil do základní školy (nebo za ni) a každý pátý dokonce ještě nebyl na světě. Nemusíme detailně zkoumat výsledky ankety, abychom si nevšimli, že s příklonem dramaturgie festivalu k rockovým kapelám publikum významněji omládlo. Na festival začíná chodit generace našich dětí.

Z původně dvanáctičlenného pořadatelského týmu (automaticky členové kapel E.M.I.L. a FORTUNA) zůstalo sedm statečných. Z této party jsou hudebně aktivní už jen dva členové kapely E.M.I.L. (Jarda Bořil a Jirka Beránek) a dva členové kapely FORTUNA (Petr Milichovský a Jirka Pospíšil). Běh času to takto uspořádal.

Zatím dobrý! Jsme rozhodnuti pokračovat i v roce 2014.

Pokud jde o nedělní dechovky, předběžný program je hotov. Vystoupí MALÁ LESANKA z Humpolce, domácí REBELKA, špičková moravská dechová hudba DUBŇANKA a humpolecká VYSOČINKA, která byla ozdobou několika ročníků. Pokud jde o sobotu, přemýšlíme jak program nejlépe sestavit. Uvažujeme o jistém návratu ke kořenům. Nelze vstoupit dvakrát do stejné řeky, ale v programu by opět mohly více dominovat taneční kapely. Ještě jsme se nedohodli…

Poděkování patří všem spolupracovníkům organizačního týmu. Někteří z nich (například Pepík Neuhoffer či Honza Vavřička) to s námi táhnou od samého začátku. Poděkování manželkám za shovívavost a oporu v období, kdy muži mají své festivalové dny. A veliký dík také sponzorům – bez jejichž podpory by bylo pořádání festivalu složitější a možná nemožné. Výjimečné místo v této vybrané společnosti po celou historii festivalu zaujímá Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. a jeho skvělý REBEL. Na jejich tmavý speciál Rebel Višeň nejen proto nedám dopustit! 😉

Takže – příští rok ve stejnou dobu na stejném místě.

Zachovejte nám přízeň.